Věci co jsem řekl a sbohem Hugo

25. ledna 2015 v 19:14 | Bluee |  Já a moje

No...

Tak asi pro začátek nějaký background:

V lednu 2014 jsem se v autě rozhodl, že začnu psát knihu. Mělo to být poněkud matoucí fantasy jménem Snář Huga Lestera, ve kterém jsem vytvořil prostředí, kde si můžu libovolně hrát s prostorem, časem a postavami. Měla to být kniha, kterou dopíšu do konce už jen proto, že jsem si v ní dal naprostou svobodu a proto mě nikdy nemělo přestat bavit ji psát.
Napsal jsem předmluvu, vymyslel přibližný děj, začal kapitoly vkládat na pište-povídky a v téhle knize jsem tentokrát vážně viděl budoucnost. Věřil jsem si na tolik, že jsem 19. února napsal článek jménem Velké projekty (HELP!). V tomto článku jsem v podstatě psal o tom, že chci Snář skutečně dokončit a nebude to jedna z těch věcí, kterou za sebou nechám načnutou, ale souzenou k věčnému zapomnění.

A?

No, předpokládám, že už chápete, kam tímhle vším mířím. ANO, chystám se Snář Huga Lestera uložit do šuplíku. Nepředpokládám, že bych ho snad někdy mohl dokončit. Na téhle iluzi tentokrát nechci stavět.
Prostě tenhle rozepsaný román nechám ve svém zoufale rozpracovaném stavu a začnu budovat něco nového. Anebo ne. To všechno se uvidí. Možná dokonce přivedu k životu postavy, které jsem budoval ve Snáři, možná s jiným jménem, možná i s jiným charakterem, to se uvidí.

Pourquoi?

No, důvody a impulzy k tomu, abych tohle udělal, jsou různé.
  1. Dostal jsem knihu: "Writing fantasy & science fiction" a nezvládám ji číst s vědomím, že se Snářem je vpodstatě VŠECHNO špatně.
  2. Svoboda, kterou jsem si ve Snáři vytvořil rozhodně nedělala dobrotu. Zjistil jsem, že potřebuju alepsoň základní omezení (když člověk umře, tak umře apod.)
  3. Děj samotný začal být moc složitý a na mnoha místech nesmyslný na to, aby Snář mohl někdo chápat.
  4. Moje posedlost snovou tématikou je neúnosná, musím toho nechat a dát si pauzu.
Takže tohle jsou hlavní důvody, proč jde Snář neodkladně do šuplíku...

A teď?

Neznamená to, že bych končil se sněním, nebo, nedej bože, psaním. Znamená to jen, že tenhle projekt se stal slepou cestou a já z něj teď musím vycouvat.
To co už jsem napsal, rozhodně NEPŘESTÁVÁ EXISTOVAT. Pět celých snů + jeden nedokončený najdete pořád TADY (nebo u mě v šuplíku, ale prosím, nevkrádejte se ke mě domů, je to na internetu).

Teď chci dokončit několik filmových projektů, do kterých jsem se namočil (teaser na jeden z nich), přečíst Writing fantasy & science fiction a možná začít psát nový proslulý román! Tentokrát ale s dvěma omezeními: ŽÁDNÉ SNY VE SNECH a ŽÁDNÉ CESTOVÁNÍ ČASEM (tyhle věci jsou prorostlé paradoxy a jejich složitost je vysoce nad moji úroveň).

Ponaučení?

Ach ano! Ponaučení! Moje proslulá hluboká pointa která nesouvisí s polovinou toho co jsem napsal:

Opětovné začínání a nedokončování věcí je velký zlozvyk. Je to snadné, často je to i zábava, ale stále jen věci začínat a nikdy je nedokončit je nejen nenaplňující, ale taky celkem vyčerpávající.
Na druhou stranu, občas si slíbíte, že něco uděláte, nebo že něco dokončíte a čím dál jste, tím víc si uvědomujete, že to co děláte nemá žádný smysl ani rozumný důvod. A to je nejen vyčerpávající, ale taky vás to nikdy nebude naplňovat.

Umm...

Jednou větou: Pokud vás jeden den něco nebaví a nenaplňuje, hned se toho nezbavujte, pokud za sebou ale už delší dobu táhnete něco, co vás ve finále pouze zpomaluje, zbavte se toho. A neomlouvejte se za to. Je vaším právem něco takového udělat a věřte mi, budete se cítit líp. :)



Sbohem Hugo, Leylo, Lyro, Teiro, Bookere, pane Kukličko, knihovníku, muži s nožem, sluho, Satyre, rodino Zevnitř a kamenná kočko.



-M

P.S.: Díky moc všem, kdo Snář četli, kdo mě podporovali, opravovali a motivovali. Máte to u mě...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pomeranč Pomeranč | E-mail | Web | 25. ledna 2015 v 20:47 | Reagovat

Gosh! Modrásku! A já čekala až to bude ve výloze v Dobrovským, abych si to mohla koupit a přečíst!

2 Fitli Fitli | Web | 25. ledna 2015 v 22:57 | Reagovat

Smut smut.

Hrozně dobře se to četlo. (Ale ty schopnost poutavě psát asi jen tak neztratíš, jen ji projevíš na něčem jiném, takže mi to vlastně asi nemusí vadit až tak moc.)

Něco piš, to chci říct.

3 Martin YouWillNeverKnow Martin YouWillNeverKnow | 26. ledna 2015 v 21:49 | Reagovat

[2]: Díky! A psát rozhodně budu, já to jinak ani neumím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama