Listopad 2014

Žlutá je smrt

27. listopadu 2014 v 21:44 | Bluee |  Názory
//Slohová práce za téma Podzimní listí, která je nevhodně dlouhá a zařazená do nevhodné rubriky a vůbec nevhodná.

"Model Kübler Rossové, známý také jako pět fází smutku, či pět fází umírání byl poprvé zaveden v knize On Death and Dying. Součástí knihy byl model s názvem Proces vyrovnání se s umíráním, založený na jejím výzkumu a rozhovorech s 500 umírajícími pacienty." - Wikipedia

DENIAL ABNEGATIONEM POPÍRÁNÍ DÉNÉGATION

Podzim začíná prvními spadlými listy. Jako když člověk objeví první šedý vlas, často podzim začne a my si ani neuvědomíme, že léto nás opustilo. Stále bezstarostně vyrážíme do lesů, užíváme si sluneční paprsky a oblékáme se do lehkých košilí, ve kterých by nám snad nikdy neměla začít být zima. Ale praví pozorovatelé vesmíru si změny všimnou už teď. Něco se změní, když odstíny začnou žloutnout a rostliny slábnou. Ale není to jen něco, co byste mohli spatřit. Jsou to poslední šťastné dny, kdy štěstí získává trpkou pachuť vědomí, že jsou poslední. Podzim je a taky není.

ANGER IRATUS HNĚV COLÉRE

Potom přijde chlad. Rostliny stále bojují o své právo žít, ale koloběh života jim to neumožňuje. Snad by vydržely pnout se ke slunci další a další dny, ale jejich stonky se lámou. Míza jim tuhne v žilách. Jejich listy se s neslyšnými povzdechy, které jsou ale hlasitější než řev, snáší na zem. Ale copak je spravedlivé, aby některé stromy žily věčně, zatím co jiné rostliny umírají znovu a znovu?! Příroda je nespravedlivá. Podzim je krutý.

BARGAINING PACTUS SMLOUVÁNÍ MARCHANDAGE

Procházím se lesem, oblečený v teplém svetru a pozoruji vesmír. Rostliny by stále chtěly žít, ale už se nepnou s takovou vervou jako kdysi. Třeba doufají, že tahle zima nepřijde. Třeba zbylé zelené stonky věří, že přijde nová doba. Věčné léto. Drží se při životě, aby snad nezemřely dřív, než tenhle moment nastane. Nehněvají se už na stromy, ukládající se ke spánku. Jen doufají, že jednou budou jako oni. Podzim má naději.

DEPRESSION TRISTIA DEPRESE DÉPRESSION

Jakoby kouzelník dokončoval zvrhlý trik, umírají poslední rostliny a dokonce i zvířata se skryla do svých doupat. Vesmír na mé procházce je šedý, jak slunce zakryl mrak, který nezná barvy. Rosa na mrtvých loukách připomíná slzy. Boty mi kloužou po blátě a já nejednou nejsem venku rád. Chtěl bych si sednout do pohodlného křesla a jen tak přemýšlet nad opakujícím se osudem všeho bytí. Dotknu se stromu a čekám odpověď, ta však nepřichází. Podzim je smutný.

ACCPEPTANCE SMÍŘENÍ ACCEPTATION

Ale tma nemůže být věčně. Slunce vysvitne, aby zvolalo do světa, že i přes to že zima přichází, ještě tu stále není. Osvítí to, co se zdálo být šedým a navrátí barvu mé duši. Na své procházce vesmírem si sednu a opřu se o spící strom, abych vnímal krásu věcí, které jsou větší než já. Ruka mi zabloudí do voňavého listí, které zemřelo jen proto, že přišel jeho čas. A jak se mi oranžová odráží od mých očí, napadá mě, že smrt může být i krásná. Smrt vždy přijde, když nechceme, ale neznamená to, že bychom ji měli nenávidět. Rozesměju se. Jsem jen maličký blázen sedící pod stromem, který je větší jak já. A každý den je větší jak já a podzim je větší jak já a já jen přemýšlím, jestli já jsem ten malý, nebo všechno ostatní velké. Podzim prostě je.

_______________________________

Může se zdát, že podzim nenávidím. Může se taky zdát, že ho miluji více, než cokoli jiného. Jenže podzim je smrt a smrt je smutek. A smutek je pláč a pláč je úleva a úleva je radost a radost je listí a listí je žluté a podzim je žlutý a slunce je žluté a spoustu věcí je žlutých. A já mám rád žlutou, i když žlutá je smrt.

Kolo se otáčí a kopírování

15. listopadu 2014 v 15:46 | Bluee |  Jen tak...
//Druhý článek tento měsíc? Wut wut? //

Určitě...

Určitě se vám už stalo, že jste dostali takový ten GENIÁLNÍ NÁPAD, který by možná mohl změnit svět. No, nebo to mohl být alespoň ucházející nápad na povídku nebo film.
Ale TEPRVE přicházejí 4 velké zkoušky sebekritiky.
__________________________________________________

4 velké zkoušky sebekritiky

Mgr. Ing. Dr. Doc. Prof. Modrý PhD. ThD. Wii. 123

  1. Je ten nápad opravdu dobrý?
  2. Jsem schopný ho napsat?
  3. Pochopí to ostatní?
  4. Jsem schopný ho realizovat?
__________________________________________________

Takže vezmete blok, napíšete svůj nápad, rozvedete ho, nakreslíte k němu obrázky a... buďmě upřímní, jste se sebou DOCELA DOST SPOKOJENÍ.
To mi připomíná dobu, kdy jsem vynalezl VIDLŽIČKU, vynález, který měl změnit svět.

No a tak, když jsem se dostal přes všechny 4 zkoušky sebekritiky, byl jsem si jistý, že ze mě bude milionář (nebo že mi mamka alespoň řekne, že mám dobré nápady).
BOHUŽEL, zjistil jsem, že v této době je moje teorie chybná a potřebuje úpravu. Chybějící bod.
__________________________________________________

4 5 velkých zkoušek sebekritiky

Mgr. Ing. Dr. Doc. Prof. Modrý PhD. ThD. Wii. 123

  1. Je ten nápad opravdu dobrý?
  2. Jsem schopný ho napsat?
  3. Pochopí to ostatní?
  4. Jsem schopný ho realizovat?
  5. UŽ TO NĚKDO UDĚLAL?

__________________________________________________


A ukázalo se, že právě tento pátý krok bude krokem úrazovým. Každý máme spoustu nápadů, které lze pochopit a
napsat. Bohužel, většina z nich nás nenapadla jako první --->

A o tom už jsem se bavil s TOLIKA LIDMI! Není děsivé, že může existovat KONEČNÝ POČET fotografií, písní, nebo dokonce literárních textů?

SHERLOCKSHERLOCKSHERLOCKSHERLOCK!

EHM...

//Stopuje někdo jak dlouho mi trvá, než se pokaždé dostanu k pointě?//

POINTA! [čtěte: POENTA a nepište: POITA (díky moc matko třídní)]:

Může existovat pouze omezený počet fotogrrafií, skladeb, nebo dokonce literárních textů. To ale neplatí o nápadech. Nenechte se odradit tím, že váš nápad už vymyslel někdo před námi. Tvořte věci.
Máte podobný styl jako někdo slavný? TO NEZNAMENÁ, ŽE HO KOPÍRUJETE. Styl každého z nás se skládá pouze ze stylů lidí, které obdivujeme.
A skoro nikdy nejsou dvě věci ÚPLNĚ STEJNÉ.

//Trochu to prožívám, pardon//

No tak jděte něco dělat! Nevadí, že už to udělal někdo před vámi! Můžete klidně tvořit věci, které jsou podobné nějakým existujícím, ale TEPRVE A POUZE PO TOM, co doopravdy půjdete se svou tvorbou ven a budete ty VĚCI opravdu DĚLAT si můžete vytvořit svůj vlastní styl. Teprve po tom, co se naučíte napodobovat, budete umět tvořit originální obsah.

"Teprve po tom, co se naučíte chodit, můžete skákat." (což není úplně pravda, ale zní to docela dobře)

No tak...

...no tak utíkejte. Nakreslete obraz, napiště knihu, usochejte sochu, vyšlechtěte růži, vynalezněte mašinku, založte si blog, NEBO COKOLI CO VÁS NAPADNE.

A tak.

...

Jo a užijte si prodlouženej víkend.

M

//Omlouvám se, pokud byl tento článek trochu moc zaměřený na ty, kteří doopravdy něco tvoří. Tyhle problémy můžou být asi některým lidem úplně neznámé (trošku jim závidím), takže pokud vás článek neoslovil, jako moji omluvu přijměte pár z mých oblíbených odkazů na stránky s koťátkami. MorningKitten DailyKitten CuteOverload WrittenKitten. //

Je toho trochu moc a Martinx * Martiny = Martin(xy)

6. listopadu 2014 v 18:54 | Bluee |  Jen tak...

Je toho trochu moc.

Nestíhám tak úplně to, co bych stíhat chtěl a místo toho se snažím stíhat to, co chce někdo jinej. Ugh.
Je toho trochu moc.

Ale to není dnešní téma...
Určitě znáte ten pocit, když s někým mluvíte a on řekne něco, co vás rozčílí i přes to, že to ten člověk nemyslel. Počkejte, nechte mě nastínit situaci:

: Ty jo neeee, další čtverka. Tohle začíná být fakt blbý.
Člověk: *snaží se nedávat najevo svou radost, protože dostal jedničku*
: To můžu odejít z téhle blbé školy...
Člověk: Možná by stačilo se příště trochu učit.

Nevinná poznámka, ale já se dostávám do vražedného módu, protože NIKDO mi nemůže říkat, že jsem se málo učil a potom se ještě prohlašovat za mého kamaráda!

Přeháním. Ale pomalu se dostávám k dnešnímu tématu. Martinx * Martiny = Martin(xy) Jde o vytknutí sama sebe ze závorky.
Buďme upřímní, všichni jsme dost egocentričtí jedinci, kteří většinu času přemýšlí jen nad sebou. Ale občas, OBČAS je potřeba vytknout sám sebe ze závorky, odečíst se z rovnice, trochu přestat myslet (sám nad sebou).
  • Co si o mě myslí?
  • Jaké jsou jeho problémy ve srovnání s mými?
  • CO TÍM CHTĚL ŘÍCT?
  • Naznačuje mi něco?
  • Chce mě zabít?
To přece nemá žádný smysl. A tak to někdy zkuste. Odosobněte se, dívejte se na věci očima cizích lidí (i když ne doslova, to by bylo zvrácený) a PŘESTAŇTE chvíli myslet sami nad sebou.

A co dostanete za to? Budete skvělý společník, někdo, s kým budou chtít lidé mluvit. Za kým budou chodit pro radu.

Ale tohle je domácí úkol i pro mě, jakožto člověka s levelem egocentrismu přes 90.



Jde o to, trochu se přestat soustředit na sebe a na svoje problémy, místo toho tak nějak žít tím momentem, ve kterém nacházím. (cliché?)

A pokud máte nějaké starosti, nikdy nezapomeňte, že i ten nejhorší den má jen 24 hodin ;)

M