Richard III. a příliš velká sousta

7. října 2014 v 12:45 | Bluee |  Jen tak...

Určitě...

Určitě znáte ten pocit, když si ukousnete moc velké sousto a potom ho nemůžete spolknout. Máte plnou pusu čokolády, kterou nemáte šanci dostat do svého žaludku, ale zároveň ji nemůžete vyplivnout protože - no - to by bylo nechutný (a navíc je to čokoláda).
Tak přesně o tomhle nemluvím. Zaprvé, je špatné nacpat si pusu čokoládou, a za druhé, je to dost nechutný.

Ale už možná chápete, kam tímhle mířím. Mluvím o tom momentu, kdy se dodíváte na inspirativní video na youtube a řeknete si něco jako: "DNES VEČER SE NAUČÍM ESPERANTO!" A tak najdete svoji starou učebnici esperanta (bůh ví, proč jste si ji tenkrát koupili) a začnete se učit.
Ale celý problém spočívá v tom, že jste si neřekli: "Zkusím se učit esperanto.", ale "DNES VEČER SE NAUČÍM ESPERANTO!".
Máte PLNOU pusu čokolády (tu metaforu bych měl přestat používat, že?).
No a tak za dvě hodiny se válíte po zemi, ve svých rozteklých atendoj s vědomím, že jste to nedokázali a že jste k ničemu.

V té chvíli ovšem neskončila vaše snaha pouze pro tento večer. Jste tak rozzlobení na sebe a esperanto, že byste mu přáli dopadnout stejně jak latina a už nikdy, NIKDY se ho nechcete učit. Proč? Protože to nejde. Esperanto je pro vás moc těžké. Asi nejste ten typ na jazyky (nehledě na to, že mluvíte plynule anglicky).

Takže?

Pokud si ukousnete příliš velké sousto, dopadnete nakonec hůř, než kdybyste se rozhodli hladovět a nedělat nic.
Teď konec metaforám.

Nedělejte rozhodnutí jako: "Každý den půjdu na dvě hodiny běhat." nebo "Každý den napíšu jednu kapitolu své knihy."
Místo toho zkuste něco, co můžete sami dodržet: "Každé pondělí si půjdu zaběhat." nebo "Každý den budu deset minut psát."

Když se dokážete držet menších cílů, zvyknete si je plnit a eventuálně se stanete mistrem velkých cílů.

Protože když budete učit vzlétat ze země, nestane se vám, že spadnete z útesu.


Užívejte si podzimní dny :)

M

P.S.: Málem bych zapomněl, jak to celé souvisí s Richardem III. :D Půjčil jsem si klasického Shakespeara, abych působil chytře a vzdělaně a mohl ho citovat... Ale ukázalo se, že přečíst celou hru (zvlášť po těžkém dni ve škole), je téměř nemožné a očividně také příliš velké sousto. Myslím že ho vrátím a ještě chvíli počkám...

"Není čas, úvah dost! Chci štít! Když zbrojí zrádci, musím rázný být!"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pomeranč Pomeranč | E-mail | Web | 7. října 2014 v 20:27 | Reagovat

Já nechápu, jak ty to jen děláš. Píšeš skvěle, jsi skvělý, tvůj blog je skvělý... yeey! :-P

2 Martin YouWillNeverKnow Martin YouWillNeverKnow | 7. října 2014 v 21:48 | Reagovat

Díky moc :) Yeeey!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama