Proč nesnáším školu (na 83%)

6. prosince 2013 v 22:04 | Bluee |  Názory
Nesnáším školu. Ano, dost možná jsem jubilejní miliontý člověk, co píše článek na toto téma, ale i přes to mám pocit, že bych se k tomu měl vyjádřit. Prostě a jednoduše nemám rád školu. Dostal jsem se sice na gymnázium, kam relativně poctivě chodím (ano, dobrovolně a ano, hořce toho lituji), ale přesto si nemyslím, že by škola bylo zrovna místo, kde bych rád strávil třetinu svého života. Nepřeberte si prosím tento článek špatně. Ve škole potkáte spoustu nových lidí, kteří se můžou stát vašimi přáteli na celý život, a také zde možná zažijete nejbláznivější věci z celého života, ale jedna věc by tu přece jen být nemusela.
Učitelé. Ano, ti lidé, kteří mají jakousi podvědomou potřebu předat své znalosti dalším generacím (tedy alespoň někteří, u dalším se zatím snažíme najít a zničit zdroj jejich motivace) a zapsat se tedy do jejich životů a budoucností. A ano, to je docela záslužné… Navíc, kdybych za sebou neměl osm let školní docházky, asi bych nebyl ani schopný něco rozumného nějak rozumně napsat a skončilo by to gramatickým zvracením, které můžete vidět například všude na FeJsBúKu nebo JúŤuBu, kam bohužel někdy tímto stylem píšou i dospělí lidé.
A tak se mě teď můžete docela logicky ptát, proč nesnáším školu, když skoro každou větou říkám, jak je škola dobrá. A ptáte se správně. Dám vám jednoduchou odpověď: protivné učitelky francouzštiny a zapálení učitelé matematiky. Tedy ne tak docela a ne tak konkrétně, ale velmi stručně řečeno ano. Nejdřív francouzština. Ani nevíte, jak rád bych uměl francouzsky. Jenže bohužel, profesorka francouzštiny patří do té skupiny učitelů, u kterých si nejsme jistí zdrojem jejich motivace, pokud to tedy není samotné znepříjemňování života studentům, křičení a psaní čísla 5. Už jsme přišli s teoriemi o původu učitelů z jiných dimenzí, subdimenzionální výměně a propojením země a pekla v budovách školy, ale nevypadá to, že bychom v blízké době měli přijít s nějakým rozumným důvodem, který by se dal podat na ministerstvo školství.
Úplným opakem těchto exemplářů profesorů jsou zapálení učitelé matematiky. Ani si nedokážete představit, jak moc jsou mi jedno podobnosti trojúhelníků a počítání kvadratických rovnic přes diskriminant nebo matice. Tento profesor ale očividně ukradl všechen elán naší učitelce francouzštiny a teď nadšeně skáče po třídě a snaží se v nás podnítit jakýsi zájem o matematiku (u většiny bezvýsledně). A tak to dopadne tak, že na hodiny francouzštiny jsme otrávení (a otravní) a v hodině matematiky se půlka lidí nudí k smrti, ale i přes to se na profesora usmívají, jako kdyby chválili tříleté dítě mlátící do klavíru.

No a tak se konečně dostávám k tomu, co chci dneska říct. Některé věci ve škole jsou nesmírně důležité a některé řekněme, že ne až tolik. A proč si tedy nezvolit, které předměty se chceme učit a které ne? Uh, ano, asi vím, co si myslíte, pokud se mnou teď nesouhlasíte. Myslíte, že každý z předmětů, který se učíme je důležitý. A já s vámi docela souhlasím, ale i přes to bych omezil předměty, které nás nebaví na minimum a užíval si toho, co nás baví a zajímá. Vždyť o tom je život, ne? A je moc krátký na to, abychom v něm nebyli šťastní. -M
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fitli Fitli | Web | 14. března 2014 v 20:00 | Reagovat

Chich. Chich chich.

Protivnou profesorku francouštiny jsem nenáviděla hóódně dlouho. A pak na konci kvarty prohlásila v mojí nepřítomnosti něco o tom, že jsem hroznej bohém a flákač, nic nedělám, a stejně tu češtinu umím nejlíp ze třídy. A mě nechutnému egoistovi to stačilo k tomu, abych na ni vzpomínala v dobrém.
Zapáleného profesora matematiky jsem měla ráda vždycky. Možná proto, že mě normálně neučil, možná proto, že mám matiku ráda, nevím. Každopádně mi vždycky připadalo komické, jak se neustále snažil z vaší všeobecné udělat najmatematičtější třídu školy.
Snad jen, těš se na dějepis na vyšším, jestli dostanete, koho jistě dostat nechcete. To poznáš absolutní zlo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama